Míši stránečky

ČOKOLÁDA

Kde se vzala?

Vznik čokolády je zahalen tajemstvím. Jisté je, že si na ní pochutnávali už v předkolumbovské Americe. Cocahuatl starých Mayů a Toltéků a xocoatl Aztéků se z původního  nápoje  , podávaného pouze indiánské šlechtě a kněžím, stala pochoutkou známou dnes po celém světě. Z Evropanů ji poprvé uviděl a ochutnal Kryštof Kolumbus v roce 1502, při své čtvrté cestě na ostrově Guanaja, kde kakaové boby byly tenkrát dokonce platidlem. Hernando Cortéz ji v roce 1509 přivezl do Španělska. Z původní indiánské receptury, ve které nechyběla paprika, chilli, skořice a pižmo, Španělé vynechali koření a přidali med, vodu z pomerančových květů, anýz, oříšky a mandle a naše známá čokoláda byla na světě. Postupně ji zjemňovali přidáváním skořice, hřebíčku, madeirského  vína  či vaječného žloutku.

Jednu z nejkvalitnějších čokolád na světě dělá francouzská firma Valrhona, s jejímiž produkty pracují i  šéfkuchaři  Mollica a Faletans. Má vlastní kakaové plantáže v Ghaně, Pobřeží slonoviny, Brazílii, Indonésii, Kamerunu a Malajsii v těch nejlepších polohách a z nich vozí nejaromatičtější kakaové boby ke zpracování.

Na plantážích se v podstatě pěstují jenom tři odrůdy kakaovníku. Forastero, což je něco podobného jako káva Robusta, jemná Criollo a kříženec obou Trinitario. Pouze z jednoho ze tří stovek květů se na kmeni kakaovníku vytvoří lusk skrývající kakaové boby. Ty se sbírají po celý rok. Po vyloupání z lusku se kakaové boby praží při teplotě od 120 °C do 140 °C podle původu a typu. Potom se odstraní skořápky a jádro se rozdrtí na tzv. grué. To se dále mele na jemnou pastu, do které se přidávají přísady jako cukr,  mléko  , vanilka atd. Směs se rozmixuje a vlije do forem. Potom přijde takový Vito a Arnaud a připraví z čokolády dokonalý chuťový koncert.

Přestože po konzumaci čokolády neúprosně přibývají kila, mnozí lidé její chuti nedokáží odolat. Dlouholetý výzkum německých vědců ale potvrdil, že sladký pamlsek navzdory nepříjemnému tloustnutí skýtá mnohá pozitiva.

BERLÍN - Sto gramů mléčné čokolády dodává organismu více než dvojnásobek kalorií, které odpovídají přibližně stejnému množství opékaných vuřtů. Ovšem nesmí se to s ní přehánět. Dva malé kousky denně ještě zdraví prospívají, větší množství už může tělesnou schránku ohrožovat.

Pro dobrou náladu i proti stárnutí

Přitom i nadále platí, že pořádný čokoládový nášup dokáže nabudit ke zvýšené činnosti mozkové buňky. Ale pouze v omezeném časovém intervalu.

Čokoláda podporuje i zdárnou funkci oběhového aparátu. Týká se to zejména hořké čokolády, jež pečuje o optimální hranici antioxidantů v krevní plazmě.

Zpracované kakaové boby ovlivňují rovněž přirozené stárnutí lidského těla. Zneškodňují totiž volné radikály, které ji průběžně ničí. Pomáhají i v léčbě kašle. Theobromin, jejž obsahují, je podstatně účinnější než dosud žádaný kodein.

Svaly rostou, bolest se zmírňuje

Údajně je čokoláda méně nebezpečná než veškerá anabolika umožňující růst svalové hmoty. Zejména hořká posiluje cévní stěny a vylepšuje jejich zásobování krví. Svalstvo pak nabývá na kýženém objemu. Vědci navíc dokázali, že výskyt trudoviny, který býval spojován s jejím pojídáním, neodpovídá pravdě. Žádnou souvislost nenašli.

Zato potvrdili, že čokoláda, alespoň krátkodobě, pomáhá proti úporným bolestem hlavy díky endorfinu, k jehož zvýšenému vylučování dochází vzápětí. Zároveň upozorňují, že i na tuto pochutinu si lze vypěstovat závislost. V tom případě by však musel dospělý jedinec požít více než 200 táfliček denně.

Hořká je kvalitnější

Těm, kteří příliš nemilují mléčnou čokoládu, dávají badatelé za pravdu. Hořká je skutečně lepší, neboť obsahuje víc práškových kakaových bobů, které se navíc nemusejí potýkat s dalšími přísadami.

Zdroj: Korzo